Mezi lidmi existuje spousta milovníků a majitelů koček, kterým bychom chtěli touto cestou poskytnout několik užitečných rad a informací o jejich kočičích kamarádech. Například o kočičí říji, rozmnožování, březosti a v neposlední řadě pár informací o tom, co je to vlastně „kastrace“.
Kočičí tělo je přizpůsobené životu predátora – má ostré smysly, dokáže vyvinout velkou rychlost i pohybovat se potichu a je vyzbrojena zuby a zejména drápy k usmrcení kořisti. Má dlouhé tělo na relativně krátkých nohách, krátký krk, poměrně širokou a krátkou hlavou a středně dlouhý ocas. U ušlechtilých plemen koček se pak objevují záměrně vyšlechtěné odlišnosti od tohoto schématu.
Fyziologické ukazatele
|
Název
|
Hodnoty
|
|
Tělesná teplota
|
38–39 °C
|
|
Puls
|
100–120 úderů/min.
|
|
Dechová frekvence
|
20–40 nádechů/min.
|
|
Tělesná hmotnost
|
2–10 kg v závislosti na plemeni a pohlaví
|
|
Pohlavní cyklus
|
diestrický až polyestrický, provokovaná ovulace
|
|
Délka říje
|
3–7 dní
|
|
Dospívání
|
6–10 měsíc
|
|
Délka březosti
|
58–70 dní
|
|
Početnost vrhu
|
3–8 koťat
|
|
Porodní hmotnost
|
80–120 g
|
|
Počet zubů
|
mléčný chrup 26, trvalý chrup 30
|
|
Objem krve
|
60–70 ml/kg hmotnosti
|
Rozmnožování
Většina koček pohlavně dospívá v 7. až 9. měsíci, kočky obvykle dospívají později než kocouři. U některých jedinců může dojít k pohlavní dospělosti už v 6 měsících věku, naopak u některých plemen, zvláště těch větších, dochází k pohlavní dospělosti až po jednom roce věku jedince.
Protože kočky tělesně dospívají později, než dojde k pohlavní dospělosti, kočky by se neměly nakrývat před dosažením aspoň 18 měsíců věku.
Kočky mohou mít dva vrhy ročně, v jednom vrhu může být až deset koťat. Proto je známkou zodpovědnosti, všechny kočky, které nejsou určené k chovu, včasně vykastrovat.
Říje
Říje trvá u koček zhruba 7 dní, ale její délka může být u konkrétních jedinců velice variabilní (zpravidla se však vejde do 3–15 dnů. Dochází k ní pravidelně na jaře a na podzim, popř. (zejména u ušlechtilých plemen) nepravidelně v kterémkoliv ročním období, či v průběhu celého roku po 3 týdnech až měsíci. Klasickými příznaky říje jsou neklid, protahování se, otírání se o nohy chovatele, nepravidelný a snížený příjem potravy a vytrvalé snahy uniknout ven za kocourem. Při silnějším pohlazení po zádech se většina koček staví do pářícího postoje (přední končetiny natažené vpředu, hrudník se dotýká země, pokrčené zadní nohy posunuté pod břichem a ocas nahoře nebo na straně). Kocouři v období říje projevují taktéž neklid, jsou více cítit a ve zvýšené míře značkují močí své teritorium.
Volně žijící kočky ohlašují říji močí a naléhavým voláním, na které často odpoví více kocourů. Kočka se otírá o předměty a válí se po zemi. Pokud by se v této fázi říje ke kočce přiblížil kocour, kočka by ho prskáním odehnala.
Kocouři na sebe vrhají hrozivé pohledy a hlasitě křičí. Velmi často dojde i k fyzické konfrontaci. S kočkou se často spojí jen jediný, nejsilnější kocour z celé skupiny. Zranění utrpěná při bojích s ostatními kocoury je jeden z důvodů, proč je úmrtnost nekastrovaných kocourů mnohem vyšší než u kastrovaných.
Když je kočka připravená k páření, dá to kocourovi najevo tím, že zaujme pářící postoj. Koitus trvá jen několik sekund a skončí násilným odstrčením kocoura kočkou, kočka může kocoura i napadnout. Kočka se během jedné říje může pářit s více kocoury.
Během styku s kocourem teprve drážděním samičích pohlavních cest dojde k ovulaci (provokovaná ovulace). To samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že kočka zabřezne.
Březost a porod
Březost domácí kočky trvá přibližně 9 týdnů, podle posledních průzkumů se fyziologická délka březosti pohybuje v rozmezí od 56 do 68 dní, přičemž u evropské kočky domácí je obvyklá délka březosti na spodní hranici, ušlechtilé kočky mohou jsou březí 63 až 65 dní. Březí kočky bývají klidnější a víc žerou. V druhé třetině březosti je u většiny koček vidět zvětšené břicho a slabiny. Mléčné žlázy bývají zvětšené a překrvené, patrné v srsti. V poslední třetině březosti je, zvláště při větším počtu mláďat, břicho nápadně zvětšené, kočka více žere, je klidnější a častěji odpočívá. V břišní dutině je možno nahmatat dělohu a nenarozená koťata.
V posledních dnech před porodem dochází k výraznému zvětšení mléčných žláz, uvolnění pánve a ke zduření vulvy. Kočka může být neklidná, vyhledává tmavá a tichá místa k vrhu. U siamských koček, někdy i u jiných ušlechtilých plemen, nemusí být ani v poslední třetině březosti patrné žádné změny a určení březosti může být obtížné bez rentgenového vyšetření, zvláště pokud v sobě kočka nosí jen jedno nebo dvě koťata.
Porod probíhá poměrně rychle, trvá 15 až 20 minut a zpravidla není potřeba zásah chovatele. Obyčejně se rodí 4 až 6, ale také až 10 koťat. U ušlechtilých plemen koček je často počet koťat nižší, porod trvá déle a může být potřebná asistence chovatele. Také úmrtnost novorozených koťat je vyšší, mnohdy až 50%, u některých plemen.
U koček může dojít k transplacentárnímu přenosu škrkavek z matky na koťata, proto je nutné matku a později i koťata odčervit.
Novorozená koťata
Koťata se rodí slepá a hluchá, osrstěná. Hmotnost se pohybuje okolo 100 gramů. Koťata mají hned po narození vyvinutý čich a hmat, tyto dva smysly používají k nalezení bradavky matky. Hned po porodu se matce začne vylučovat mlezivo (kolostrum), první potrava pro novorozená koťata. Teprve později jsou koťata krmena mlékem. Kočičí mléko není tak tučné jako kravské a obsahuje jen malé množství laktózy, proto je kravské mléko jako náhradní potrava pro koťata nevhodné a nebezpečné. Náhradní řešením pro krmení koťat, která ztratila matku jsou specializované mléčné náhražky nebo v krajní nouzi kondenzované mléko (Tatra), ředěné vlažnou vodou.
Koťata podporují produkci mléka masírováním okolí bradavek („mléčný krok“) a předením. Kotě si často oblíbí jednu bradavku a k té se vracejí. Silnější jedinci obvykle vyhledávají přední páry bradavek, v nichž je produkce mléka intenzivnější. Pijí několikrát denně, zbytek času prospí. Kočka jim jazykem masíruje břicho, anální otvor a genitálie, čímž podporuje vylučování moči a trusu. Koťata sama ještě nejsou schopna samostatného vylučování. Během několika dní po narození koťat se od nich kočka vzdaluje jen málo, krmení, voda a kočičí toaleta by se proto měly nacházet v blízkosti pelíšku.
2–24 týdnů
Koťata otvírají oči ve dvou týdnech věku. V té době váží okolo 200
gramů. Začínají vnímat svoje okolí a aktivně ho prozkoumávat. Učí se pohybovat se a od třetího týdne se objevují první kotěcí hry, při kterých se koťata učí běhat, skákat, plížit se a lovit, koťata poznávají okolí. Na konci prvního měsíce věku váží okolo 300 gramů a začínají se sama čistit. V tomto období je chovatel může začít přikrmovat. Koťata jsou čistotná a už v tomto věku se mohou naučit používat kočičí toaletu.
Období mezi pátým až sedmým týdnem je důležité pro socializaci koťat. Koťata si vytváření vztah k vlastnímu druhu a k druhům, se kterými přicházejí do styku. Koťata, která v tomto období neměla kontakt s člověkem, se budou lidem celý život vyhýbat a nikdy z nich nevyrostou přítulné kočky, na rozdíl od koťat, která měla v tomto období možnost socializace na člověka.
Ve věku deseti týdnů už jsou koťata vůči novým věcem obezřetnější a jejich povahy jsou plně vyvinuté.
Ve třech měsících jsou odstavená a jedí tuhou potravu. Dvanáct týdnů věku je u ušlechtilých plemen koček doporučený věk odběru koťat a jejich prodeji novému majiteli.V tomto věku jsou koťata velmi hravá, loví pohybující se předměty a sourozence, brousí si drápky o předměty (i o nábytek, nemají-li škrabadlo nebo kočičí strom). Učí se také sociálnímu chování.
Ve volné přírodě, kde koťata zůstávají s matkou, ji následují při každodenních činnostech a učí se samostatně se čistit, lovit apod.
Okolo pátého měsíce věku dojde v výměně zubů.
Kastrace
Kastrace koček je jediný spolehlivý způsob, jak u koček chovaných v bytě eliminovat říji a její projevy (rozstřikování moče, hlasové projevy), a jak u divoce žijících koček nebo koček s výběhem zamezit produkci nežádoucího potomstva.
Kastrované kočky mají delší průměrnou dobu života, drží se více doma, jsou přítulnější, mazlivější a klidnější.
Není pravda, že kastrovaná kočka ztratí schopnost lovit myši, tloustnutí kastrátů je spíš než přímý důsledek kastrace následkem sníženého energetického výdeje jedince. Všechny kočky, které nejsou určeny k cílenému chovu, by měly být vykastrované.
Ovariohysterektomie
Ovariohysterektomie je kastrace koček, samic. Jedná se o chirurgické odstranění vaječníků, vejcovodů a dělohy. Zákrok se provádí v narkóze a kočka se po ní zotavuje několik dní. Kastrace kočky vede k odstranění všech doprovodných projevů řije, kočka už nikdy nebude mít koťata. Kastrace je spolehlivou ochranou proti nemocem pohlavních orgánů (zápal dělohy, rakovina dělohy aj), výzkumy ukazují, že výrazně zmenšuje riziko výskytu rakoviny mléčné žlázy.
Existuje alternativní řešení kastrace a tou je sterilizace. Ta spočívá v podvázání vaječníků. Sterilizace ale neovlivňuje hormonální hladinu, kočka stále bude mít říji, i když nebude moci zabřeznout. Sterilizace také nemá žádný efekt jako ochrana před rakovinou. Současně může dojít i ke vstřebání podvazujícího materiálu a tím obnovení fertility kočky.
Orchiektomie
Orchiektomie je kastrace kocourů. Jde o chirurgický zákrok, při kterém se odstraní varlata, nadvarlata a část chámovodu. Tento zákrok by se měl provádět až v pohlavní dospělosti kocoura, ve věku kolem jednoho roku. Brzká kastrace může vést ke tvorbě močových kamenů, protože močová trubice neměla čas se pořádně vyvinout a rozšířit. Také může dojít k nevyvinutí sekundárních pohlavních znaků, které odlišují kočku od kocoura (větší vzrůst, tzv. kocouří hlava).
V přechodném období, kdy kocour už začíná značkovat ale není ještě dost starý na kastraci, se dá použít lék Androcur, který tlumí pohlavní pud.
Vzhledem k relativní jednoduchosti zákroku je kocour do 24 hodin po kastraci v původní kondici. Do dvou měsíců po kastraci je ale ještě schopen splodit potomstvo, protože při kastraci nedojde k odstranění všech spermií z vývodných pohlavních cest. Kastrace odstraňuje nežádoucí projevy říje jako toulání se, vyhledávání koček v říji, značkování teritoria a upravuje intenzivní zápach moče. Kastráti jsou klidnější a raději se zdržují doma, nemají potřebu bojovat o teritorium či kočky.
