Ahoj Robiku,pořád na tebe myslím.Ty víš,že jsem dělala co jsem mohla.Krmila jsem tě,hladila,měla jsem tě ráda ,stejně jako tvoji kamarádku Emilku.Emilka se tolik bránila jít do Nového domova,že to nezvládla a utekla.Ani nevíš jak moc mne to bolí,že nevím kde je a co s ní je.Strasně moc mne to mrzí., že nejste spolu.O tobě vím,že jsi v teple a s plným bříškem.Ale Emilka,malá černá kočička,kde jsi holčička?Vaše panička vás zradila a nechala na pospas.Já jsem Vás ale nenechala o hladu a žízní a s láskou jsem se o vás starala.Zvykli jsme si na sebe,ale tady vás nikdo neměl rád.Porad vás vyháněli z baráku,všem jste vadilo.Bohužel moje stáří,bolavé kolena a schody mi bránily se dál o vás starat.Nechtela jsem vás nechat jenom tak a zvolila jsem umístění do útulku,kde by bylo o vás s láskou postaráno.Moc jsem plakala a stýská se mi.Nejvíc mne mrzí,že Emilka není s tebou a že nevím co s ní je.Chudinka malá.Robiku měj se hezky a odpusť mi prosím.❤