První pomoc ježkům

Tyto základní pokyny první pomoci ježkům jsou určeny lidem, kteří se snaží ježkům pomoci a neví o jejich ošetření a potravě prakticky nic. Ježek je jedním z nejstarších savců, kteří ještě žijí na této planetě. Rozvoj automobilismu, chemizace a mechanizace spolu s vandalismem hubí nesmírné množství ježků. Denně jim bere člověk jejich přirozené prostředí a zvíře hledá nový a nový úkryt. Někdy je opuštěný keříček na velkém sídlišti jediným ježčím úkrytem. Ježek je zvířetem chráněným, není dovoleno chovat ho v zajetí - jen na dobu nezbytně nutnou. Neměl by se stát ani v budoucnu zvířetem domácím.

Nalezli jste ježka a chcete mu pomoci

POZOR !!!

Ježek je schopen zazimovat při váze 700g

příjem ježků do záchranných stanic:
1.polovina října                   200g
2.polovina října               do 350g
listopad                  od 350g-650g
 

Přečtěte si, prosím, následující statě pozorně. Jako s každým zvířetem, tak i s ježky je práce navíc.My všichni dlužíme přírodě hodně. A proč nesplácet dluh právě záchranou ježků .

1. Datum, místo nálezu, hmotnost

Ježek má pravidelně přibývat bez zjevných výkyvů. Proto je zapsání váhy tak důležité. Zpočátku se váží ježek obden, později 2 x týdně. Váhu je nutno zapisovat. Někdy se dá ježek vrátit na místo nálezu. Ve většině případů jsou však tato místa t4k zdevastovaná, 3x na vypuštění je nutno hledat lepší místa (Praha patří z hlediska lokality mezi ta špatná).

 
2. Blechy, klíšťata, muší larvy

Blechy se odstraňuji postřikem "Difuzil V" nebo Difuzil H" (na dětské vši). Musíte dát pozor na obličejovou část a asi 3 minuty po postřiku zvíře rychle opláchnout vlažnou vodou. Pak zabalit do starého ručníku. Nesušit fénem! Difuzil ničí i klíšťata, ale na obličejovou část musíte použít dětský olej na zakapávání parazitů. Pak klíště vytáhnout a vhodit do kelímku s vodou. Nerozšlapávat, neničit stisknutím! Nebezpečné!

Můžete použít i druhou alternativu, která se musí učinit u zcela malých ježků: blechy opatrně vyčesáváme starým kartáčkem (třeba zubním) pod tekoucí vodou. Zvířre se nesmí namočit, pokud je malé nebo zesláblé. Klíšťata zakapat olejíčkem. Blechy jsou jenom "ježčí", každý živočišný  druh má ty, "své" blechy, i člověk. Jestliže blechy přeskočí, nemějte obavy, nebudou vás štípat, protože jsou zvyklé na tu kůži, kde se namnožily. 
U klíšťat pozor! Nezaměňujte klíšťata s bradavičkami (struky), které má samička i sameček po obou stranách těla! 
 

V okolí uší a oči se vyskytnout někdy muší larvy. V tomto případě jde o hodně zesláblé zvíře. Larvy zakapat zředěným alkoholem, Alpou, kolínskou.. Nejlépe použít vatové tampóny a pak pinzetou vajíčka sebrat Prohlédněte pečlivě i eventuelní  drobná poranění - očistit vodou, postříkat desinfekcí (Septonex) a zasypat hojivým pudrem. Ošetření větších, rozsáhlejších ran nechte raději po vydesinfikování rukám ježčích ochránců. Obraťte se ovšem na ty, kteří se ježky zabývají delší dobu.

POZOR Jestliže zvíře nebere potravu, vychází ve dne, běhá stereotypně, padají mu bodliny, je abnormálně neklidné, apatické, padá k jedné straně apod., jsou to příznaky nenormálního stavu. Je třeba urychleně vyhledat pomoc u ježčích ochránců.

 
3. Prohlédnout okolí nálezu ježka

Někdy se stane, že se mláďata rozlézají po okolí a hledají potravu. Dobře se podívejte, jestli tam nemá vámi nalezený ježek ještě další sourozence. Pomůže sluch: volají po matce pískotem, podobným jako ptačí mláďata.

4. Potrava a ubytovací blok

Ježci jsou hmyzožravci, jejich potrava se musí skládat z převážné části z masa. Jako divoce žijící zvířata reagují citlivě na chybnou, neobvyklou nebo příliš vydatnou potravu. Rychlé tloustnutí vede někdy k ochrnutí, k poruše funkce jater, stejně tak jako u lidí. Příklady základního ježčího jídelníčku:
 

Další pokrmy

K pití pouze vodu do nepřevratných těžkých misek. Při průjmech se dává slabý čaj  ochucený medem.

Ježci  jsou většinou samotáři, při více ježcích je lepší, když má každý svůj domeček. Při větším množství se nedá toto pravidlo dodržet, není místo. Proto dávám ježky dle váhy: menší jsou pohromadě, celkem se dobře snášejí, větší jsou zvlášť. Někdy se vyskytnou  jedinci,  kteří jsou "rvaví", napadají ostatní. Takový ježek musí být zvlášť, mohl by ostatní  "bojácnější" a méně zdatné ježky pokousat.

Ubytovací blok má být cca 1 m2 velký. Ježek nesmí být zavřen v bedýnce, není morče nebo králík! Rovněž nemůže být zavřen v akváriu, umístěn ve vaničce nebo za oknem!

Bedýnka stačí obyčejná, papírová, zhruba 30 x 30 až 40, vysoká cca 15 cm, s otvorem 10 x 10 cm. Potrava se nikdy nedává dovnitř bedýnky! Umisťuje se na druhém konci ježčího výběhu. Celý výběh se vystele novinovým papírem, rovněž do bedýnky se dá zmuchlaný papír. Menší ježci do hmotnosti 150 - 200 gramů se dávají do hadříků - olemovaných, bez poutek a děr! Musíte si uvědomit, že malý ježek se nezahřeje a potřebuje teplo. Někdy se dává těmto ježkům plastiková láhev naplněná horkou vodou, zabalená do hadru, nebo termofor. Ježek je výborný šplhavec - dokáže přešplhat ohrádku, ve které je umístěn (tím je myšlen ohraničený výběh). Proto musí být ohrádka hladká, vysoká nejméně 60 cm. Nemáte-li možnost takto ježka umístit, musíte mu umožnit nejméně 3 - 4 hodiny proběhnutí večer! Pozor na skuliny za sporákem, pračkou, nábytkem apod. Pokud se ježci za tato zařízení dostanou, může se stát, že vzpříčením bodlin se nemohou vlastní silou dostat zpátky! Teplota musí být pokojová, a to okolo 18 °C. Tedy žádný vlhký sklep nebo balkon, kolna. Do hmotnosti 600 gramů musí být ježek v pokojové teplotě!

5. Prohlídka, ošetření, léky 

Většina ježků potřebuje jako základní ošetření pouze odblešení a odklíštění, eventuálně koupel. Tyto úkony zvládne dost lidí. Horši je to s ošetřením, kdy se jedná o hnisavé rány, o celkovou malátnost, poranění autem apod..- obraťte se na ochránce ježků. Ježkovi bude poskytnuta pomoc nebo bude aspoň první dny umístěn u ochránce ježků (alespoň u mne to tak je). Až se vyléčí, ježek se předá zpět nálezci. Bohužel je hodně lidí, kteří pokládají starost o jednoho až dva ježky za zcela nepřekonatelnou. A to mají, jak hlásí hned u vchodu, hrozně rádi zvířata, zejména ježky!

  6.Jednoho nebo dva? Čistota

Jen málokterý člověk si vezme na starost hned dva ježky, pět až deset ježků u začátečníků je skoro zázrak: Přesto je lepší mít hned ze začátku nejméně dva ježky. Jedno zvíře se většinou brzo rozmazlí, vybírá si v potravě a někdy se i nudí. Nemá se s kým dohadovat o potravě o pelíšek, ztrácí plachost a na vrozené ježčí zvyky, jako je funění, stáčení, zapomíná.Udržovat čistotu ve výběhu i v bedýnce jé tak samozřejmé, jako denně vyměňovat pitnou vodu. S novinami to samozřejmě není problematické, hadříky se musí vyprat. I ježky je třeba nejméně 2x týdně bud' otírat ze spodu mokrou žínkou, nebo jim umožnit proběhnout se ve vaně, v malém množství vody. V přírodě se pohybují prakticky stále v mokré trávě a tím se čistí, v zajetí tuto možnost nemají. Je potřeba také dohlédnout na různé zbytky jídel, které se jim někdy zachytávají na čumáku. Vrstva, která je pak delší čas "nevětraná", vytváří plíseň.
 

Dostanete-li léky, dodržujte prosím důsledně užívání všech a řiďte se pokyny, které dostanete. Neordinujte ježkům to, co je dobré pro lidi! Pro ježky to může být naopak záhubou! Rovněž tak neaplikujte léky, které jsou určeny pro některá domácí zvířata! 

7. Vnitřní odčervení

U ježků se vyskytují - zrovna tak jako u jiných zvířat - vnitřní paraziti; které je třeba co nejdříve odstranit. Upozornění: tito paraziti jsou jen u ježků, nejsou přenosní na jiná zvířata! Helmirazin, který' se běžně podává domácím zvířatům, ježkům nedávejte, není pro ně vhodný! Nejčastěji se používá u ježků injekční technika, a to přípravkem Citarin, v poslední době je výborný lék Ivomec. Oba tyto prostředky mají poměrně dlouhodobý účinek. Dávkování neuvádím, vznikají problémy, jak s nesprávným pochopením dávkování, tak i s injekční technikou. A to též u veterinářů. 

Ježek se u mne nechá na určitou dobu, pak si ho nálezce vezme zpět. S ježkem přijedou lidé někdy až z nejvzdálenější části republiky. Upozornění: ježek nesmí být - jako chráněný živočich - posílán poštou jako hospodářská zvířata! 

8. Drápky, nášlapky

I při dostatečném výběhu rostou ježkovi drápky. Nelze srovnat domácí podlahu s travní pěšinou, kde jsou různé překážky a hrboly, které ježek musí přelézat, dále při vyhrabávání potravy, při podlézání apod. Doma toto všechno chybí. Musíme se občas na drápky  podívat a event. je přistřihnout. Stříhají se zrovna tak jako drábky u ptáků, pozor na nerv; který vede středem rohoviny. Použije se nůžek na silné nehty a drápky se stříhají zdola nahoru,raději méně, aby se nenarušily. Nikdy ne obráceně! Když si na tuto procedúru netroufnete, raději ,se obraťte ne-li na "ježkaře", tak na chovatele ptáků.
 

Je nutné dávat pozor na nášlapky, t j. na spodní plochu chodidla,'kde se shromažďují nepatrné zbytečky potravy, které někdy za čas vytvoří kolem drápků tvrdou kůži a vrstvu na tlapkách.

9. Ježek je nočním zvířetem

Dopřejte ježkovi přes den klid, nerušte ho. Je nutné ráno uklidit výběh a bedýnky, vyměnit vodu, vyhodit zbytky potravy. Pak už zvíře nechte  spát Ježek se krmí jednou denně, a to večer. Není dobré zvíře přejídat, tlustý ježek není dobře pohyblivý. Jen malým ježkům;se dává vícekrát denně. 

Při pohybu po bytě nedělejte zbytečný hluk: bouchání, klepání, hlasitě puštěné rádio, cvakání  - to všechno jsou zvuky, které zvíře zvláště zpočátku dost ruší. Některý jedinec je z  těchto zvuků i dost neklidný. Později si zvykne, mám mimo jiných umístění ježky i v instalační  šachtě a zvuk pračky je vůbec neruší . 

Dejte zvířeti co potřebuje a nijak ho nerozmazlujte. Ježek také není hračkou pro děti nebo pro psy!

10. Kdy zimní spánek

Když zvíře dosáhne hmotnosti 600 gramů, je možné pomýšlet na ježkův zimní spánek (který by v normální zimě měl trvat maximálně do konce března!) 

Ježek se dá krmit celou zimu, někdy je jedinec tak zesláblý, že požadovaných minimálně 600 gramů "dosáhne" až někdy koncem ledna. To už je pozdě připravit ježka na spánek, zvlášť,  když je v posledních letech zima tak velice proměnlivá, což nesou těžce zejména zimní spáči.
 

Ježek s hmotností nejméně 600 gramů se přenese do chladnější místnosti, na balkón, do sklepa. Všude však musíte učinit opatření k tomu, aby ježek z určeného místa neutekl nebo se nepřešplhal! Místo musí být nejméně 80 x 80 cm, přepážka (nebo ohrádka) vysoká nejméně 60 cm. Dát pozor zejména na balkóně, všechny škvíry se musí dobře zahradit Není-li dřevěná bedýnka, použijte papírovou (původní ježkovu bedýnku), kterou dáte do poněkud větší bedýnky. Obě musí mít samozřejmě otvor do výběhu. Prostor mezi bedýnkami se vycpe buď novinami nebo dřevitou vatou. Ježek si bedýnky sám "docpe", proto nechte malou vrstvu vždy před bedýnkou.
 

Může trvat několik dní, než ježek upadne do zimního spánku. Do té doby musí být pravidelně krmen. Některý ježek přestane brát dva - tři dny potravu, pak opět dva dny krmivo vezme, později přestává brát potravu vůbec. Když vynechá aspoň týden, můžeme předpokládat, že usnul. Přesto je nutné, aby ve výběhu byla vždy voda a krmivo, které se v době spánku připravuje ze stejného dílu piškotů, rozinek a oříšků.
 

Dejte pozor na výkyvy teploty - i ježek se budí ze spánku. Musíte se na něj občas opatrně podívat - tedy nevyndávat, nepřenášet do tepla! Během spánku je zvíře zcela stočeno, zdá se na omak chladné, dýcháni je velmi zpomalené. Při velké opatrnosti můžete ježka i zvážit; ale raději se spokojte s tím, že ježek žije. Nešetrným zacházením byste mohli ježka probudit a on se pak velmi těžce dostává do spánku a dost se tímto úkonem vysiluje. Během spánku ztrácí ježek až 1/3 své váhy, proto je minimální váha 600 gramů-nutná.

Na jaře svého (nebo své) svěřence dokrmte, abyste mohli zvíře vypustit bez obav z toho, že přijde do terénu nevykrmený. Ježek se vypouští koncem dubna, je-li aspoň tři dny suché počasí a samozřejmě, není-li teplota pod +5 °C. Výhodná jsou pro ježky ta místa, kde mohou být zpočátku vypuštění přikrmováni. Při pěkném a suchém počasí je možno dobře živeného a zdravého ježka vypouštět i dříve.Nikdy prosím, nedávejte ježka v blízkosti silnic, jak nabádala jedna ježčí příhoda v televizi,je to nesmysl, stejně tak jako vypouštět zvíře v poledne na louku nebo do lesa! Ježek se vezme i s bedýnkou a přenese na určené místo - tedy pod keře, pod kolny, hromadu dřeva. Nikdy nedávejte ježka na opuštěné, volné místo. Otvor bedýnky přikryjte dřevem nebo cihlou a navečer tyto překážky odstraňte. Pro první dny je nutné dát vedle bedýnky i trochu potravy.
 

Ježci se budou držet tam, kde není přesně upravené zahrada, bez keřů ježka zahrada neláká. Zvířata se ráda prodírají křovím, zdolávají různé překážky. Svoje obydlí si pořizují nejraději pod hromadami dřeva, v kompostu, pod různými nepotřebnými věcmi odloženými v kolnách a stodolách.
 

Dejte prosím pozor při přehazování kompostů vidlemi a různých hald větví. Do bazénku udělejte "výlez" - stačí obyčejné prkénko s příčně natlučenými latěmi. Nenechávejte odkryté různé díry pro stromky nebo stavební výkopy! Tam všude může drobné zvíře spadnout a zůstat tam celé dny, než na něj přijdete. Opět stačí položit do jámy či výkopů prkno, umožněte jim, aby mohli z takové pasti vylézt, jinak je to pro ně jistá (a zbytečná) smrt! A velmi krutá.

Několik rozmanitých informací o ježcích...

Nedávejte malému ježkovi žížaly, slimáky, myši! Nemůže je rozkousat. Na jaře se ježek zvyká na přírodní prostředí tím, že se mu dávají brouci, mouční červi, cvrčci nebo se vyrýpne kus trávníku a dá se do výběhu. Ježek si sám vyrýpává drobné žížaly a brouky. Uvedený hmyz se může ježkům dávat i po čas jejich pobytu u vás, ale v omezeném množství a zejména tehdy, když je zvíře větší a má už druhé, stabilní zuby!  

Někdy se ježek zkrotí a nahazuje si zpěněné sliny na hřbet Není to vzteklina(ta u ježků zatím nebyla dokázána), je to tzv. ježčí parfémování, kdy ježek při styku s ostře vonící látkou chce přenést tuto vůni na sebe. Někdy jde o papírový sáček od kávy, botu z přírodní kůže, špinavé prádlo (zejména ponožku), navoněný kapesník apod.
 

Ježek dokáže být velmi rychlý a vynalézavý ve vyhledávání svých úkrytů- stáčí malá  mezera a ježek se dostane za sporák, skříň, lednici, pračku. ježek nemá tak vysokou inteligenci, jako třeba jiný savec, ale dobře si pamatuje i po delší době svůj pelíšek nebo místo v bytě, i když před tím byl ve volné přírodě! Pozná také svého ošetřovatele, ale někdy dokáže svými zuby pěkně stisknout. To nesmíte brát jako útok; ježek špatně vidí a mihnutí ruky považuje za kořist. 

Ježek by se neměl stát domácím zvířetem, i když se s ním lidé po půlročním soužití  někdy těžko loučí. Uvědomte si,že ježek je divoké zvíře a čekat od ježka nějakou vděčnost je zcela zbytečné.Ve výjimečných případech zůstává ježek v lidské péči. Jedná se o invaliditu nebo jinak poškozená zvířata. I těm se musí umožnit aspoň po dobu víkendu pobyt v ohrádce na zahradě.

Ježek východní

má tmavou obličejovou část, bodliny jsou nestejnoměrně uspořádány. Spodní část těla je šedá, kontrastní je bílá skvrna na hrudi, u starších jedinců až bílošedá. Bodliny jsou většinou světle šedé, stříbrošedé nebo tzv. "pepř a sůl".

Ježek západní

má od čenichu k očím po stranách obličejové části tmavé po délné pruhy, které se světlým pruhem srsti uprostřed hlavy tvoří písmeno "V". Spodní část těla je světle hnědá, béžová. Bodliny jsou v klidu uhlazené a směřují dozadu. Zbarvené bodlin je světle až tmavohnědé, béžové až rezavé.

Dříve, než byl na zemi člověk, žili tu už ježci. Dnes patří ježek, k chráněným živočichům, je také v Červené knize ohrožených druhů. Nekrčme nad jejich osudem rameny, udělejme vše pro to,  aby příští generace neznaly ježka jen z muzejních vitrín. Nezaslouží si to!
  

Útulek pro ježky p. Zdeny Dvorské

267 26 Všeradice 66 (u Berouna)

Tel: 311 684 185